Odpočinkový výšlap na Velkou Deštnou

Zatím nejjednodušší výšlap na nejvyšší vrchol českého pohoří přesahující 1 000 m nás čekal v destinaci nejbližší o prvním červnovém víkendu. Orlické hory a jejich Velkou Deštnou jsme si nechali jako dárek po úspěšné sezóně pro oba juniorské celky. Nemuseli jsme stoupat kilometry výškových metrů a ani vzdálenost nedosahovala minulých 7 ročníků. Výhodou byla také relativně krátká cesta na Mezivrší, odkud jsme se vydali přes nejvyšší kopec (Velká Deštná 1116 m n.m.), Šerlich a Masarykovu chatu až do Olešnice, kde jsme přespali do druhého dne v horské boudě Čihalka (www.cihalka.cz).

Přechodu se zúčastnili téměř všichni hráči a hráčky a 26 účastníků + vedoucí svědčí o oblíbenosti této posezónní akce.

Ráno jsme vyrazili vlakem do Ústí, odkud jsme již autobusem jeli přes Rokytnici na Mezivrší, kam jsme dorazili před desátou hodinou. Zde jsme se napojili na červenou trasu a minuly Pěticestí, Kunštátskou kapli a Homoli. 

Po 12 km za 2,5 hodiny jsme došli k rozhledně na Deštné, kde jsme nafotili tradiční společné foto, podívali se po krajině a vydali se dále k nedaleké Masarykově chatě na Šerlichu.

Zbývalo pak posledních 8 km do sobotního cíle. Krom krátké cesty necesty byla cesta plynulá a bez komplikací. Nad Olešnicí stojí ještě pěkná rozhledna Vrchmezí, kterou však několik členů týmu zcela ignorovalo :-) Ubytování bylo na naše poměry jedno z nejlepších a hráči si udělali večer dle svých představ (většina u ohně a pak na pokojích). Za den jsme urazili cca 24 km a nastoupali "nejslabších" 625 m.

Druhý den byl vycházkový přes další rozhledny v našem krásném kraji a tak jsme nejdříve minuli Feistův kopec a pak šli přes Olešnici, rozhlednu na Šibeníku do Nového Hrádku, kde jsme ještě navštívili zříceninu, která však byla částečně uzavřená. Odtud již veřejnou dopravou domů.

I když se nejedná o žádné velehory, patří Orlické hory k pokladům naší země a krajina je zde velmi pěkná. Ke všemu nám vyšlo počasí a tak můžeme tento výšlap hodnotit velmi kladně.